LOTUS versus FERRARI

Oba mají motor před zadní nápravou a tudíž jsou předurčeny k vynikajícím jízdním vlastnostem. Esprit se čtyřválcem 2.2 litru se 170 koníkama pod kapotou proti třílitrovému osmiválci Ferrari 308 GTS. Zdálo by se, nerovný souboj. Všeobecně je známo, že objem a počet válců ničím nenahradíš, ale taky že výjimka potvrzuje pravidlo. A ta nese jméno Colina Chapmana s jeho pověstným: „Přidáme více lehkosti.“

Vždy jsem si přál usednout za volant rudého Ferdy a trochu se pomazlit s touto automobilovou legendou. Mimochodem, dle mého, jiná barva než červená na něm být prostě nemůže.

Tak a je to tady, motor je zahřátý a já pomalu vyjíždím ze vrat. Chvíli mi trvá si zvyknout na řazení s jedničkou k sobě a dozadu, takže občas zapřemýšlím, co tam vlastně mám. Motor zvládá režim v jakýchkoliv otáčkách, dá se šolichat na pětku v necelých dvou tisících a nijak mu to nevadí. Ale není to vono, to nemusíte jezdit ve Ferrari. Na přehledné cestě, kterou mám najetou, sedí Ferda jak přibitej, motor nadrženě přede a chce víc a víc. Mám vítr ve vlasech, adrenalin stoupá a já se sžívám se spínajícím se koněm. Na dálnici kašlu na bodový systém, uhejbá i strejda v klobouku. Prostě krásnej den a to není ještě u konce.

Parkuju vedle modrýho Espritu, se kterým po chvíli vyrážím na kratší vyjížďku. Sice má volant napravo, ale to mi nijak neva, krotím přece Lotus. Hlavou mi prolítne citát: „Klasický háčko, pedály blízko u sebe.“ Je to tady zas, adrenalinu mám na rozdávání a krevní tlak stále stoupá. Jízdní vlastnosti i dynamika jsou v podstatě srovnatelné, ale kdybych na to víc šlápnul... Lotus má míň koní, ale je lehčí, má měkčí odpružení s tvrdými tlumiči proti tvrdýmu nastavení podvozku Ferrari. Esprit je určitě ovladatelnější v extrémních situacích, ale i přes mé totální odkrvení mozku to radši zkoušet nebudu. Svůj Lotus Elan jsem vodil dveřma napřed a byla to paráda. Jaký by to asi bylo s Espritem? No nechám si to zatím ujít, aspoň mám o čem snít a nikdo nemůžu mít přeci všechno.

Zpáteční cesta domů už byla ve znamení uklidňování organismu. Zas jeden den, kvůli kterému stojí za to žít. Pokud by za mnou dnes jezdil nějaký sčítač bodů, přišel bych o řidičák na tisíc let, ale občas se prostě potřebuju propadnout časoprostorem.

Tomáš Strnad