Sportovní vozy od roku 1959 dodnes

Austin Healey 3000 r. v. 1959

Toto auto bylo upravené pro závody, a tudíž vyžadovalo hodně respektu. Anatomická sedačka, ochranný rám a výfuk přímo pod dveřmi dosti komplikovaly nastupování. V kombinaci s velkým volantem pak trošku i ovládání vozu, ale to mě neodradilo si Austina vyzkoušet. Závodnička je více brutální než civilní verze již tak agresivního sporťáku. První kola jsem se seznamoval s vozem, abych mohl prubnout, co vlastně dokáže, ale nakonec jsem to vzdal. Auto bez jakýchkoliv pochyb úžasný, vyžaduje však více času na seznámení a hodně úcty. Prostě sporťák nejhrubšího zrna.

BMW 325 r. v. 1985

Toto auto jezdilo okruhy na ostrově, a přesto mělo volant vlevo. Když sem vytáhl Bavoráka s patřičnou úctou a pokorou před výkonem a lehkostí, který byly všude znát, chvíli mi trvalo si přivyknout na sportovní převodovku s obráceným řazením. Měl jsem pořád pocit, že nějak netáhne a chybu hledal v sobě a nesprávném řazení. Když jsem se trochu otrkal, vytočil jsem trochu jedničku, zařadil dvojáka a vono to jelo. Za vracákem jsem mu však chtěl znova naložit a nic. V tu chvíli jsem pochopil, že problém není v tom, že bych místo dvojky řadil čtyřku, ale v hodně dlouhým převodu v diferáku. Pak už sem si to jen užíval. Oproti Austinu bylo znát, že jsem o roky jinde a svezení na velkým okruhu by asi bylo dosti zábavné.

Ford Focus ST r. v. 2010

Tak na tohle sem byl fakt zvědavej. Recenze na Focuse nešetří chválou a já to můžu prubnout. S tímhle jsem jel i na místo, takže jsem zkoušel i mimo okruh. Samozřejmě jen v mezích dopravních předpisů. Na normálních silnicích normální sportovní, silný, nový auto. Na klikatých okreskách zábavný. Velké zklamání však nastalo na okruhu. Při jízdách na suchu jsem si nevypnul trpaslíky v podobě ESP a Focuse řídil vlastně někdo úplně jinej. Při náznaku smyku nějaká neviditelná síla Forda srovnala a trpaslíci mi nedovolili mu naložit, zato intenzivně mlátili zespoda do pedálů. V depu se s velkou slávou našlo tlačítko ESP a při stlačení krásně svítilo OFF. Zase jsem se těšil, až vyrazím. Další jízda, motor naskočil, na přístrojovce se rozsvítila kontrolka „že prší" (jako by to řidič nebyl schopen poznat sám) a vypínač ESP přestal komunikovat. Jízda na mokru byla v podstatě stejně nudná jako na suchu, s tím rozdílem, že smyk se neměřil v milimetrech, ale v centimetrech a trpaslíci byli zuřivější.

Lancia Delta Integrale Evo I

Tak tohle byla fakt paráda. Turbo, který o sobě dávalo hlasitě znát, a hlavně žádná elektronika. To sem musel prubnout víckrát a to na suchu i na vodě. Svezení nádherný, i když limity Delty mi zůstaly utajeny. Po chvíli jsme se začali sžívat a tím pádem i bejt rychlejší a rychlejší. Lancia měla však jeden velkej nedostatek. Nebyla moje a poslat jí dveřma napřed jsem se trochu bál. Přeci jen čtyřkolka vyžaduje něco trochu jinak. Teorie by mi šla, ale realita může být jiná a času na postupné posouvání limitů bylo tak zoufale málo.

Porsche 914 r. v. 1973

Musím se přiznat, že do něj sem se nehrnul. Uznávám kvality motoru před zadní nápravou, ale sem si taky vědom, že zde se chyby neodpouští. Navíc řazení Porsche je na světelný roky vzdálený od přesnýho řazení bavoráku. Přesto zvítězila zvědavost. V klidu sem vjel na mokrý okruh. Hledám kvalty a učím se řadit. Připadám si jak američan v evropský půjčovně aut, kde nemají nic s automatem. První zatáčky jedu dost rozvážně a auto se chová jak beránek. Po chvíli sem se naučil i řadit a postupně zrychloval. Když jsem Porsche vracel majiteli, měl jsem za sebou docela fajn poježdění. Nevím, jestli to bylo autem, deštěm nebo že už jsem se něco přiučil, ale tentokrát prvně s motorem před zadní nápravou sem nedělal hodiny.

***

Závěrem chci poděkovat všem majitelům, kteří mi toto umožnili a podotknout, že jsem nechtěl vozy hodnotit. Každý auto je něčím zajímavý a my, co se s nimi chceme bavit, upřednostňujeme něco jiného. Všechny fotky ze Sosnové jsou tady.

P.S.: MGB V8 je MGB V8...